Ze Zlína jsme vyjeli autem v pondělí 12.7.  s veškerou batožinou a koly. Tomáš s Otou vyrazili vlakem na lehko o pár hodin dříve. V Praze jsme ještě dolaďovali vypůjčení satelitních telefonů iridium a pak jsme se přesunuli k Broňkovi Bečkovi, který nám jako kamarád a účastník loňské výpravy, poskytl nocleh a zázemí pro ranní přesun na letiště.
Do pozdních hodin jsme probírali naše  hrdinské skutky…

O to krutější bylo vstávání ve 3:30  (13.7.2010)abychom pak ve 4:30 velmi bledí, vystoupili na letišti. Cesta letadlem byla únavná a po všech stránkách stejná, jako kterýkoliv jiný zaoceánský let. Přestupovali jsme ve Frankfurtu a pak přímým letem na Aljašku, se zastávkou v Kanadském White Horse.  Zatím jen spekulujeme,  ale je to místo, kde mi pravděpodobně omylem vyložili a „zašantročili“ kolo. Teď o něm bezvýsledně pátrají, jestli vůbec pátrají…

Přestože jsem měl jako jediný z dřívějška platné americké vízum, zamotal jsem emigračním úředníkům hlavu předložením dvou pasů. (jeden biometrický a druhý starší s vízem). Nedělali velké problémy, jen všechno dlouho trvalo. Pak jsme zjistili, že nedorazilo jedno z mých kol. Jelikož jsem pro tento případ vezl kola dvě, není to úplná katastrofa, ale komplikace určitě.
Je to nepříjemné nejen kvůli jeho ceně. Chybí mi navíc tretry, všechny náhradní duše,speciální odolné pláště a ostatní náhradní díly, které k němu byly přibaleny. Úředník sliboval nápravu, nevěděl ale nic. Kolo může být stejně tak ve White Horse nebo v Brazílii. Doufejme, že se brzy najde.
Zatím nás to nezdržuje, protože nám caravan dají až zítra. Do té doby je ještě šance jej najít. Pak máme další možnost ve Fair Banks nebo za několik dní znovu ve White Horse.

14.7.2010 Fairbanks, Alaska,USA

Dopoledne jsme ještě věnovali urgencím ztraceného kola, přebíráním caravanu a nákupu zásob. Po mnoha telefonátech, kdy se úřednice aerolinek Condor konečně objevila v práci se nám podařilo získat číslo případu a nakonec i ujištění, že je kolo na světě. (ve Frankfurtu)

Přebrali jsme caravan, nakoupili zásoby doplnili několik věcí v cykloshopu a o půl čtvrté odpoledne vyrazili směr Fairbanks. 600Km jsme jeli až do půlnoci. Wi-fi tu nefunfuje a tak jen přetáhneme rychle data po kabelu… tedy jestli to bude fungovat…
Nefungovalo.

Venku zatím leje jako s konve a tak s obavou myslíme na ráno, kdy startujeme na kole.

Štramáci

CRUISE AMERIKA

Park Denali z cesty

15.7.2010

Trip: Fairbanks, Alaska, USA – Delta Junction, Alaska,USA
Ujeto dnes:      160 Km
Ujeto celkem: 160 Km
Teplota:                  10°C
Počasí:               vytrvalý mírný déšť

Vstávali jsme brzy ráno (6:00) měli jsme ještě hodně práce s montáží kol a zkoušením nových pláštů. Po té co jsme zjistili, že americké jsou nepoužitelné jsme se zpožděním v 8:30 vyrazili.

Pršelo celý den. Co nám ale vadilo více, byla teplota 10°C. Je to námi vyzkoušená mezní teplota na delších vícedenních trasách ježdění v dešti.

Denní plán zastávka a celková délka trasy je víceméně daná hustotou civilizace a campů (v americe RV parky), takže si moc nemůžeme vybírat. Kousek od Fairbanks jsme projížděli bydlištěm Santa Clause (North Pole,Alaska) všechny vzkazy jsme předali…

Když jsme míjeli americkou leteckou základnu, podařilo se nám navzdory zákazu ukořistit několik fotografi… Ve zvlněné krajině jsme pak obdivovali bobří hráze na řece Tanana River. Do cíle v Delta Junction jsme dorazili něco po šesté.Zavedli jsme tracici znělky na fujaru před odjezdem a po příjezdu z kola. Pochopitelně jsem pro tento případ vybaven jak valašským kloboukem , tak halenou….Utok americanů po ránu, zatím neproběhl, ale očekáváme, že na nás brzy někdo vyběhne.

Všimněte si rozsáhlých bobřích hrází na Tanana River

16.7.2010

Trip: Delta Junction, Alaska,USA – Tok, Alaska, USA
Ujeto dnes:           180 Km
Ujeto celkem:     340 Km
Teplota:                dopoledne 14°C odpoledne 18-23
Počasí:                  polojasno – IdeálníTerén: Dlouhé rovinky, sem tam vlna

V Delta Junction začíná, nebo jestli chcete, končí slavná Alaska Highway. Zatímco Tomáš s Otou obdivovali stroje z její stavby, já s Pavlem jsme už nějakou chvilku ukrajovali kilometry mizící v nekonečnu. Když na mě po dvaceti kilometrech naprosté přímky v mapě, Pavel houknul: „Pozor zatáčka!“, málem jsem smíchy spadnul s kola, protože cesta navazovala další mnohakilometrovou přímkou. Dopoledne jsme ujeli 100km a vyhládlí dorazili k Dot Lake. U hezkého jezera se krčil malý kostelík a vybydlená pošta. Po oběde jsme se přiblízili k horám. Projížděli jsme pod jejích úpatím a byli vděční za krásné výhledy po dopolední poměrně fádní severské tundře. Cesta se sem tam zavlnila, ale pořád to byly jen neškodné hupíky. Velkých převýšení jsme byli pro dnešek ušetřeni.

V okamžiku, kdy jsme potkali v protisměru dva německé cyklodálkoplazy „na těžko“, nás v rozhovoru uprostřed nekonečna, přerušil příjezd našeho karavanu. Pavel byl domluvený s Otou, že jak nás budou míjet, odloží jednu vrstvu oblečení. V reálu to vypadalo jako naprosto dokonalý servis pro rozmazlené lufťáky. Ota naklusal pro triko, Tomáš podal fujaru. Když jsem pro zcela konsternované němce, po scénce s oblečením, vyloudil krátkou etudu na fujaru, spadly jim čelisti až k zemi. Stáli tam asi ještě dlouho po našem odjezdu. Chechtali jsme se velmi….

Několikrát jsme překročili řeku Tanana a její přítoky Johnson River a další. Koryta řek měla místy šířku veletoku, ale vody v ní bylo sotva na dně. Mezi stovkami malých, bahnitých ostrůvků, kličkovala kalná voda.
V závěru dnešní etapy bylo příjemně teplo a tak nám nevadilo, že se zopakovaly ranní přímočaré „nekonečna“.Výhled do široké krajiny, plné jezer a všech odstínů zelené, lemované hřebeny možná až 3tisícových hor, Pavel v kontextu dnešní etapy, pojmenoval jako „nekonečná krása“. Přišlo mi to trefné. Přijeli jsme do Toku asi po půl šesté. Zázemí nám poskytl malý lesní camp.

Delta Junction

Nekonečná lajna v tundře.

Dot Lake

Dot Lake II

Jezera a hory.

Konsternovaní němci.

Johnson River

Další přítok Tanana River.

]]> http://www.perez.cz/2010/07/17/16-7-2010/feed/ 0 http://www.perez.cz/2010/07/17/17-7-2010-sobota/ http://www.perez.cz/2010/07/17/17-7-2010-sobota/#comments Sun, 18 Jul 2010 07:07:15 +0000 perez http://www.perez.cz/?p=193

17.7.2010 sobota

Trip: Tok, Alaska, USA – Beaver Creek, Yukon Territory, Canada
Ujeto dnes:        180 Km
Ujeto celkem:   520 Km
Teplota:              dopoledne 18°C odpoledne 23-27°C
Počasí:                skoro jasno
Terén:                  kopce hore dole, štěrková cesta cca 50km

Den jsme přivítali tradiční znělkou na fujaru. K radosti všech spáčů nebyla dlouhá. Vydali jsme se jako už po několikátý den po Purple Heart Trail – (Cestě válečných veteránu – nositelů purpurového srdce). Možná proto, že jet po ní je hrdinským činem….
Dnes jsme v terénu, vhodném spíše pro horké kolo nastoupali cca 1747 výškových metrů a dopolední vlny zakončili velmi příhodně u Deadman Lake. Slavná Alaska Highway je snad chráněná pamárkovým úřadem, jelikož její některé části mají původní povrch. Na straně USA je alespoň snaha situaci zlepšit, ale kanaďané se spokojili s množstvím zbytečných cedulí a cesta je strašlivá. Chvilku jsme koketovali s myšlenkou překonat terén, ohrožující naše kola v caravanu, ale tento nápad jsme rychle zavrhli. Nemohl jsem se stejně jako Pavel dočkat konce, přestože nám cesta nabízela i výhledy na desítky překrásných jezer. Jakmile jsme se začali kochat, během pár sekud nás popohnal hmyz lačnící po naší krvi…
Zpestření přišlo až v závěru dne, kdy jsme na Americko/Canadské hranici opět předváděli lidové umění Valašska. Klukům se navíc zželelo japonského potulného básníka, kterého nevpustili američani na Aljašku, a tak měli v caravanu asi na 20km ke kanadské hranici pasažéra. Byl tak vyjevený jak z naší expedice a scének s fujarou, že se rozhodl o tom složit epopej. Pravděpodobně to bude průlom v Japonské poesii… Hranice s kanadou jsme překročili všichni společně a po odchodu básníka se rychle zaparkovali v RV parku v Beaver Creek. Na mailu jsme měli dobrou zprávu, že nás ztracené kolo bude čekat v úterý odpoledne ve White Horse.

Rituály…

Plni energie po přestávce ))

Purple Heart Trail – Alaska Highway

Canada, Yukon… Yuchůůů

Japonský bard…

Trip:                       Beaver Creek, Yukon Territory, Canada – Destruction Bay, Yukon Territory, Canada
Ujeto dnes:         186 Km
Ujeto celkem:    706 Km
Teplota:               dopoledne 20°C ; odpoledne 23-27°C
Počasí:                  jasno
Terén:                   kopce hore dole,  štěrková cesta nebo hrubý povrch….
Vítr:                       čerstvý jižní

Zatím nejtěžsí den. Alfa a omega je povrch. Protivítr zamrzí a bere sil, ale špatná cesta dělá největší problémy. Kola dostávají strašně zabrat a hlavně při sjezdech mám obavu, že karbon nevydrží. hlava se po pár hodinách motá, jelikož je to jako den strávený na vibrační desce… Všechno ostatní je fantastické. Jedeme podél překrásného pohoří Saint Elias a díky dobrému počasí můžeme obdivovat téměř všechny velikány tohoto pohoří. Vévodí mu Mt.Logan 5959m (nejvyšší hora Canady) a Mt.Saint Elias 5489m. http://cs.wikipedia.org/wiki/Mount_Logan . Tomáš s Otou nám dnes museli udelat dvě přestávky, protože více než 100km nebyla žádná civilizace. Dokonce i babka, která ještě loni provozovala benzinku u White River měla zatlučené okna a zavřeno, asi definitivně… Ota konečně viděl medvěda. Byla to medvědice s medvíďaty. Naštěstí nebyla agresivní a tak mohl pořídit celkem fajn fotky. Na dálku u jezera jsme viděli obrovského losa s parožím, ale fotka s ohledem na vzdálenost asi nebude stát za nic. Po včerejším trefném Deadman Lake jsme dnes ukončili trasu celkem rozbití v Destruction Bay nedaleko 30km dlouhého jezera Kluane Lake.  http://en.wikipedia.org/wiki/Kluane_Lake

Medvčdí rodinka. (foto Ota Hejmala)

Dopolední foto White River. V dálce Saint Elias Mountains.

Plný energie po lehkém obědě.

Zikmund a Hanzelka.

Jak je trochu lepší cesta, je veselo…

]]> http://www.perez.cz/2010/07/18/210/feed/ 0 http://www.perez.cz/2010/07/19/19-7-2010-pondeli/ http://www.perez.cz/2010/07/19/19-7-2010-pondeli/#comments Tue, 20 Jul 2010 05:34:43 +0000 perez http://www.perez.cz/?p=228 19.7.2010 Pondělí

Trip:                       Destruction Bay, Yukon Territory, Canada – White Horse, Yukon Territory, Canada
Ujeto dnes:         222 Km
Ujeto celkem:   928 Km
Teplota:              dopoledne 12-18°C odpoledne 20-29°C
Počasí:                 jasno
Terén:                  kopce hore dole
Vítr:                      jižní, odpoledne severozápadní

Dnešní den byl plný zvratů. Vyrazili jsme podél jezera a cesta se vlnila jako včera. Pavel dnes předvedl heroický výkon, jelikož s minimální podporou ujel 222km. Jeli jsme společně jen ráno. Po řadě dní v těžkém terénu selhala technika a praskl mi za jízdy zadní drát (špice). Zadní kolo se zkroutilo do 8 a nevešlo se mezi brzdové čelisti. Náhradní díly, špice i celé náhradní kolo bylo zatím ještě ztraceno ve víru letecké dopravy. Nejbližší cykloshop je ve Whitehorse a tak jsme tam vyrazili a Pavla nechali se sprayem na medvědy na trase. Kombinovali jsme různé varianty servisu a úterního vyzvednutí ztraceného kola. Vypadalo to bledě, jelikož jsme mohli zbytečně ztratit den až dva.
První jsme zamířili na letiště a k našemu překvapení kolo dorazilo asi 5 minut po našem příchodu do letištní haly. (tedy o den dříve než avizoval supervizor Condor Air). Zamířili jsme do města a na cykloshop jsme narazili taky ihned. Měli dokonce servis a tak jsme opravu dohodli do zítřejšího dopoledne. Tomáš s Otou ho ráno vyzvednou a my můžeme jet. Pavel mezi tím dojel naprosto přehřátý téměř  až do White Horse. Večer jsem ještě vyrazil s Otou na kole, abych dohnal ten morální deficit najetých kilometrů. Mám radost, že jsme prakticky nenabrali ztrátu. Na fotofrafie dnes nebyl čas, ale zítra se pokusím Vám nějaké hezké záběry ze Saint Elias připravit.

Je to sůl, není to sůl??? …. Není to sůl!  Neshodli jsme se.

Jeden z velikánů Saint Elias Mountain.

20.7.2010 Úterý

Trip:                          White Horse, Yukon Territory, Canada – za Teslin,Yukon Territory, Canada
Ujeto dnes:            186 Km
Ujeto celkem:       1112 Km
Teplota:                  dopoledne 12-18°C odpoledne 20-27°C
Počasí:                     jasno
Terén:                      kopce hore dole
Vítr:                          čerstvý jižní – protivítr

Dopoledne se nám jelo dobře. Jen do té doby, než opět technika selhala. Tentokrát jsem však nemohl čekat na podporu a na šmajdavém kole jsem dojížděl 20km do zastávky po 124km. Kluci byli ještě  daleko ve Whitehorse a jakmile jsme na 20 vteřin zastavili, nebo zpomalili pod 15 km/h, měli jsme ihned chumel komárů na sobě.  Zariskoval jsem a vyšlo to. Mohlo to dopadnout totální destrukcí kola a pádem, ale kolo s osmou nakonec vydrželo. O povolené čelisti brzd se zničil plášť, ale nemuseli jsme měnit plán cesty. Dopajdali jsme se do Johnsons Crossing ve 14hod a dali si oběd. Mezi tím přijeli kluci s caravanem. Vyměnil jsem kolo a švihali jsme dál do cíle.
Bylo fajn , že jsme se mohli domluvit po telefonu i z divočiny. Mobily nám v kanadě nefungují, jelikož mají jiný systém a navíc není nikde signál. Letos jsem ale zajistil satelitní iridium a tak jsme v případě nouze na signálu kdekoliv na světě.
Campujeme u krásného jezera Teslin Lake, asi 12 km za městem Teslin. Večer jsem zadul na fujaru a přilálal sousedy k družnému hovoru. Dozvěděli jsme se pár informací o rozdílném přístupu Canadské policie ke campování mimo oficiální RV Parky, pujčili jsme  si nářadí, dali jim ochutnat slivovici a prohovořili….
Mezi tím jsme já i Pavel opravovali kola.  Času je krutě málo a tak  jsem i s webem ve skluzu. Je tady wi-fi, ale tak pomalá, že to na obrázky zase není. Pokusím se….

Teslin Lake na západ.

Teslin Lake na Východ.